autor

Zdravím všechny návštěvníky webových stránek mého prvního knižního románu!

Doporučuji přečíst UKÁZKU a ANOTACI, ať víte, do čeho jdete. Nápovědou by také mohly být RECENZE nebo čtenářské KOMENTÁŘE. 

(Stejnou možnost seznámit se s tím, kdo a jakým způsobem tenhle příběh vypráví, měli i jeho úplně první čtenáři a komentátoři, neboť  anotace i ukázka z rukopisu byly uveřejněny tři měsíce před vydáním knihy. Proto ji využijte také!) 

Já, Inrův dědic – vznikl především pro radost, pobavení a odreagování. (V souvislosti s výše uvedeným se omlouvám všem za „novotvary“ použité v textu knihy. Dnes už vím, že to byla chyba a měl jsem poslechnout moji testovací čtenářku. Neučinil jsem tak a mnohým tím pokazil zážitek, což mě mrzí.)


Přesto čtěte pozorně! Každé slovo má v příběhu svůj význam. A některá slovní spojení, třeba „věčná loviště“, si dobře zapamatujte! 

Hnacími elementy vyprávění jsou hledání, pátrání a objevování 

Hlavním motem příběhu je to, že některé drobnosti, události nebo prožitky nemusejí ve skutečnosti být tím, čím se na první dojem mohou jevit 

Proto čtěte důkladně, důsledně, pozorně a hlavně všechno! Každá část knihy má svůj význam, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. K rozuzlení příběhu dojde až na konci vyprávění. A možná tam…

Ale to už nechám na vás. Nejdůležitější je, abyste se při čtení hlavně bavili!

Rád bych, abyste při něm cítili to, co v danou chvíli hlavní hrdina – vzrušení, naději, strach, smutek, ale i beznaděj a zklamání, nebo se chvílemi zasmáli.


Zejména však, aby se kniha líbila, pobavila a třeba i zanechala dojem, protože kvůli tomu jsem ji napsal a vydal.


Jestli se mi to povedlo, prosím, okomentujte ve vedlejší sekci – KOMENTÁŘE, na sociálních sítích, anebo jen mezi přáteli. Za konstruktivně-kritické připomínky jsem a budu vděčný.

Napsat mi můžete i neveřejně prostřednictvím formuláře v sekci – KONTAKT.

S díky, Reho Michal