Nekonečný den

08.06.2022

Pohádkový Slunce západ
bláznivý mi vnuknul nápad,
že bych nespustil ho z očí,
možná den tak nikdy neskončí.

Proto se točím směrem západním,
stále a jenom za ním.
Na dohled ho pořád mám
a hlídat jej nepřestávám.

Slunce moje jsi Ty.
I kouzelné červánky.
Před usnutím líbám tvoje rty
a je to jako z pohádky.

Navěky budeš světlem mých dnů.
Už nikdy bez Tebe neusnu.
I když mi občas na chvíli zmizíš,
vím, kde Tě hledat, a opět zazáříš.

Jsou spousty podobných hvězdiček,
miliony hodných lidiček.
Před nenávistí ale většina uteče.
Tak už se prober, člověče!

Duha je požehnání
a znamení, že Slunce je zdarma k mání.
Že probarvuje náš svět,
stačí jenom se nekabonět!

Duha je poslem krásy,
jíž nikdo nikdy neuhasí.
Radostná mašle snadno k mání,
které rozveselovat žádný nezabrání.

Duha byla vždycky zázrak,
nezná nátlak ani mrak.
I zážitkem fantastickým,
co činí nebe romantickým.

Pouze zlostné srdce
tohle vidět nechce,
a dál ochotně se utápí v zášti vlastní,
aby přesvědčilo i ta ostatní.

Odbarvit červánky jim nedovolme!
Ať to špatně nedopadne,
pro všechny, co mají duši pestrou,
a tak si vesele kráčí svojí cestou.

Nadpozemský Slunce západ
úžasný mi vnuknul nápad,
dát Ti pusu nemalinkou
a ukončit ji až s Jitřenkou.

Svět je místo hodně krásné,
však díky nám rychle hasne.
Barev plné kdyby srdce bylo každé,
dokázali bychom třeba i nemožné!

Přenádherný Slunce západ
další mi vnuknul super nápad,
a tak se k Tobě pevně tulím,
není náš poslední, dobře vím.

🌈 ☀️ 🇺🇲 🇪🇺 ☀️ 🌈